Josef Skřivánek

Český stavitel a architekt

  1. 11. 1868 – 28. 1. 1934. Působil hlavně v Čáslavi, kde postavil přes 200 budov. V roce 1924 realizoval budovu Inhalatoria /spoluautor Jan Vodňaruk) v klasicistním stylu. Fasádu zdobí plastické geometrické prvky ve stylu národního romantismu. Mezi jeho další díla patří Gloriet nad Ottovkou a pavilon tenisového klubu. Jedná se o dřevěnou stavbu navazující na architektonický styl Dušana Jurkoviče.
ZPĚT NA PŘEHLED ARCHITEKTŮ

Inhalatorium

Adresa: Dr. Palka Blaho 361
Architekt: Josef Křivánek, Jan Vodňaruk
Rok výstavby: 1923
Nemovitá kulturní památka

Klasicistní Inhalatorium bylo postaveno v místech původního Jurkovičova komorního inhalačního pavilonu. V době svého otevření bylo jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v Evropě. Stavba s půdorysem ve tvaru „T“ obsahuje elegantní vstupní prostory, balneoprovoz, inhalační prostory, kloktárnu, elektroléčbu, podtlakovou komoru a venkovní terasy. Fasádu zdobí plastické geometrické prvky ve stylu národního romantismu.

ZPĚT NA REALIZACE

Tenisový pavilon

Adresa: Lázeňské náměstí 427
Architekt: Josef Skřivánek
Rok výstavby: 1926
Nemovitá kulturní památka

Komorní dřevěná stavba pavilonu tenisového klubu tvoří zázemí tenisových hřišť. Stylově navazuje na Jurkovičovu architekturu. Symetrická stavba tenisového pavilonu má přiznanou dřevěnou konstrukci a kamennou podezdívku. Architekt Skřivánek realizoval v Luhačovicích více objektů, kromě Inhalatoria zejména kruhový klasicistní pavilon Ottovky v roce1929, který se na mnoho let stal symbolem luhačovických lázní.

ZPĚT NA REALIZACE

Gloriet nad Ottovkou

Adresa: Lázeňské náměstí
Architekt: Josef Skřivánek
Rok výstavby: 1929-1930

Pramen Ottovky byl zachycen v roce 1905 a pojmenován jako ostatní prameny po členu rodu Serényiů, majitelů luhačovického panství. Vyústěn byl nejprve ve sklepení v podobě romantické jeskyně ve strmém lesním svahu a opatřen mříží. Kruhovým klasicistní gloriet s novým prameníkem Ottovky v podobě kamenné kašny v sousedství tenisového pavilonu se stal symbolem lázní Luhačovice. Je to jedna z komorních lázeňských staveb, které svým začleněním do přírody souzní s okolím a přitom vytváří charakteristickou atmosféru lázeňského města.

Zdroje: 

texty: B. Petráková, L Horňáková- Příběhy domů a vil, Příběhy místa, Nová doba, nový život

fotografie: Jan Dostál

ZPĚT NA REALIZACE