Dušan Jurkovič

Přezdívalo se mu básník dřeva. Architekt, který přetvořil Luhačovice.

23.8.1868 – 21.12.1947, slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Výrazný představitel secesní architektury, vytvořil osobitý styl s prvky lidové architektury, inspirován uměleckým směrem Arts and Crafts. Jeho styl je jedinečný a nenapodobitelný.

V roce 1901 přijal Jurkovič pozvání ředitele lázní dr. Františka Veselého a dr. Cyrila Holubyho ke spolupráci v Luhačovicích. Jurkovič byl pověřen přetvořit v té době chátrající knížecí lázně na moderní, a také architektonicky zajímavé středisko. Jeho inovativní projekty vtiskly luhačovickým lázním osobitý ráz. Všechny budovy, které počátkem 20. století adaptoval, nebo nově vybudoval, patří pod ochranu státní památkové péče. Jde zejména o Jurkovičův dům, Chaloupku, Jestřabí, Slováckou búdu, vilu Vlastimilu, Valašku, vodoléčbu, slatinné lázně a hudební pavilon pod Jestřabím.

V Luhačovicích působil v letech 1901 – 1914, avšak zásadní přestavbu a výstavbu moderních Luhačovic dokončil v roce 1903. Vytvořil zde unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Během dvou let realizoval celkem čtrnáct staveb, tři byly soukromé. V dnešní době stojí v lázeňském městě osm staveb. Celkem dvanáct staveb nebylo uskutečněno.

Historik V.V. Štech řekl, že Luhačovice patří díky Jurkovičovým stavbám do dějin naší architektury.

Dušan Jurkovič zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě, kde mu připravili státní pohřeb, se všemi poctami, které náležely největšímu slovenskému architektovi a národnímu umělci.

Jurkovičův dům

Adresa: Lázeňské náměstí 109
Architekt: Dušan Jurkovič
Rok výstavby: 1902
Nemovitá kulturní památka

Jurkovičův dům je dominantou Lázeňského náměstí a symbolem lázní. Současnou podobu získal tento lázeňský dům v roce 1902 a o 100 let později v roce 2002 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Historie stavby však sahá až do roku 1822. Původní klasicistní jednopatrový Janův dům a přiléhající minerální lázně architekt propojil a objekt nadstavil o patro pomocí hrázděného zdiva. Interiéru vévodí hala s otevřeným schodištěm, exteriéru prosklený vstupní rizalit, boční schodišťová věž, pestrá polychromie a secesní prvky. Na fasádě je freska s obrazem Cyrila a Metoděje od malíře Jano Köhlera a pamětní deska MUDr. Pavla Blaha. Roku 1948 byla stavba přejmenována na Jurkovičův dům. 

Chaloupka

Adresa: Lázeňské náměstí 126
Stavebník: Akciová společnost lázní Luhačovických
Architekt: Dušan Jurkovič
Rok výstavby: 1902
Nemovitá kulturní památka

Kuchyňský dům z roku 1850 přestavěl architekt Dušan Jurkovič na obytnou vilku s názvem Chaloupka. Přízemní domek doplnil novým roubeným polopatrem, přistavěl schodiště toalety a komíny a získal v přízemí byt o třech pokojích s kuchyní a v prvním patře čtyři pokoje pro lázeňské hosty. Malebné siluety docílil připojením pavláček, štítů a věžičky nad schodištěm. Vstupní část je ozdobena zděným vstupním žudrem a plastickými motivy na fasádě.

Jestřabí

Adresa: Leoše Janáčka 138
Architekt: Dušan Jurkovič
Rok výstavby: 1903
Nemovitá kulturní památka

Vila byla postavena v roce 1903 podle projektů Dušana Jurkoviče jako nová stavba. Volně stojící vilka, která má ráz bloku s příčně rozvinutými křídly po stranách, je komponovaná téměř symetricky. V roce 1936 vznikla poblíž vily Japonská zahrádka, která se stala oblíbeným cílem návštěvníků Luhačovic. Zanikla po druhé světové válce. V současnosti slouží vila Jestřabí jako komfortní lázeňský hotel se stylově zařízenými jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji.

Hudební pavilon

Adresa: Lázeňský park
Architekt: Dušan Jurkovič
Rok výstavby: 1903

Pavilon určený původně k hudebním produkcím dnes slouží jako zahradní altán. V roce 1903 byl postaven na Lázeňském náměstí, ale v dubnu 1910 byl přestěhován k Jestřabí, aby ustoupil většímu orchestřišti. Byl celý ze dřeva, na úzké, kamenné, hranolovité polygonální podezdívce. Při opravě byly pozměněny proporce a odlehčený kamenný sokl zmohutněl. Stříška trychtýřovitého tvaru s výtečnou akustickou funkcí měla původně krytinu z šindele. Restaurován byl v roce 1988. Poblíž je umístěna plastika sedící dívky Snění od Evy Springerové.

Vodoléčba a Říční a sluneční lázně

Adresa: Leoše Janáčka 97
Architekt: Dušan Jurkovič
Rok výstavby: 1902
Nemovitá kulturní památka

Vodoléčebné lázně vznikly adaptací barokního Jestřabského mlýna z roku 1712. Architekt ponechal původní kamenné přízemí i patro z nepálených cihel a zvýšil je odlehčenou hrázděnou nástavbou. Architektonicky působivá je zejména dvoupodlažní odpočívárna s šatnami v pánské části ústavu. Do fasády jsou zakomponovány původní kamenné překlady s písemnými záznamy. Od roku 1919 došlo k několika přístavbám bez Jurkovičovy účasti.

Říční a sluneční lázně jsou součástí komplexu Vodoléčebných lázní. Na dřevěnou vstupní budovu s dekorativně členěným a barevně pojatým trojúhelníkovým štítem navazují řady šatnových kabin po obou stranách bazénu. Nad bazénem je umístěna terasa slunečních lázní a sportoviště. Otevřený bazén vyzděný pískovcem byl plněný poblíž protékající říčkou Šťávnicí. Z důvodu zanedbaného technického stavu není od roku 1995 bazén zprovozněn.

 

Slovácká búda

Adresa:
Architekt: Dušan Jurkovič
Rok výstavby: 1906
Nemovitá kulturní památka

Slovácká búda v Luhačovicích byla od roku 1906 téměř celých 100 let oblíbeným cílem mnoha návštěvníků, pacientů i obyvatel Luhačovic. Původní název stavby byl Slovenská búda. Do období první republiky vstoupila búda pod změněným názvem, který nesla až do svého konce. Architektonicky pozoruhodná stavba patřila do komplexu budov postavených podle návrhu Dušana Jurkoviče. V búdě, jež sloužila jako ubytovna a restaurace, se v první polovině 20. století pořádaly významné společenské akce s politickým dosahem. Byla symbolem setkávání Čechů a Slováků i místem lidové zábavy. Během své existence prodělala mnohé necitlivé zásahy. Stala se z ní tančírna a původní interiér a mobiliář se změnil. Přesto byla pro svou atmosféru a příznivou polohu ve svahu nad lázeňským údolím vždy vyhledávaná. Říkalo se: Kdo nebyl na búdě, nebyl v Luhačovicích.

Zdroj: B.Petráková, Muzeum Luhačovice

Více informací: https://bit.ly/3EMtk5R 

Vila Vlastimila

Adresa: Betty Smetanové 244
Architekt: Dušan S. Jurkovič
Rok výstavby: 1903

Vilku Vlastimilu navrhl architekt Jurkovič pro technického pracovníka v lázních Františka Pospíšila. Cihlovou dvoupodlažní stavbu koncipoval v duchu moderny a uplatnil u ní secesní i romantické prvky, včetně polygonálních arkýřů. Vstupní kamennou terasu zakončil cimbuřím a jehlany s koulí. Podobně jako u Jestřabí a Jurkovičova domu využil k prosvětlení schodiště skleněných tvárnic. Stavbu realizovala firma vizovického stavitele Františka Nováka.   

Vila Valaška

Adresa: Betty Smetanové 388
Architekt: Dušan S. Jurkovič
Rok výstavby: 1907
Nemovitá kulturní památka

Vlastní vilu Valašku si podle Jurkovičova návrhu vybudoval stavitel František Novák. Samostatně stojící třípodlažní vila čtvercového půdorysu je obklopená zahradou. Architekt ji pojal jako typ rodinného domu s ústřední vstupní halou a schodištěm, tvořícími osu stavby, již završuje osmiboká centrální věž. Sokl je z lomového kamene. Vstup tvoří dřevěná prosklená veranda krytá stříškou. Dřevěné prvky na fasádě i v interiéru zaujmou pestrou barevností. 

Samorostlá

Adresa: A. Václavíka 381
Architekt: Dušan Jurkovič a Michal Urbánek
Rok výstavby: 1903
Nemovitá kulturní památka

Rodinnou vilku Samorostlou si nechal postavit Jan Evangelista Beránek. Přízemní roubená stavba má obdélný půdorys, valbovou střechu a stojí na kamenné podezdívce. Vstup ze dvora je opatřen proskleným rizalitem a podsíní s vyřezávaným zábradlím. V trojúhelníkovém ozdobně lištovaném štítu je umístěna keramická plastika sv. Floriána. Stavba je volnou kopií dřevěnice z Nového Hrozenkova, realizovali ji roku 1903 tesaři z Dolní Lhoty a Sehradic.

Zdroje: 

texty: B. Petráková, L Horňáková- Příběhy domů a vil, Příběhy místa

fotografie: Jan Dostál